Knihy s kouzelnickou tématikou


Spřátelené

*******************************

 

můjpelíšek vás zdraví **********************************

welcome ********************************** Stránky s nepřeberným množstvím obrázků-určitě si vyberete *************************************** a href="http://serousci.webz.cz"> ************************************* Moje sbírání ************************************ ***********************************

Bude dnes svítit sluníčko?

Srdce na dlani

Víly

Víly, to jsou nejvznešenější tvorové světa fantasy. Jsou nesmírně tiché a plaché. Jejich dotek léčí a zpěv uklidňuje.Existence VZNEŠENÝCH víl je zvláště zřejmá v románské a keltské literatuře, kde tyto postavy plní funkci osudu, ochránkyň, milenek a někdy dokonce manželek. Zvláštní je, že skandinávská mytologie víly jako takové nezná, pokud se nejedná o přejaté příběhy z jiných kultur, ale je to skutečně tak? Zmínky o těchto bytostech nejsou nijak ojedinělé, za typickou ukázku můžeme považovat epickou báseň "Lejch o Lanvalovi" od Marie de France z roku 1170. …Lanval odjíždí do lesa, kde ho při odpočinku navštíví dvě víly, a ty ho posléze zavedou ke své paní. Krásná víla Lanvalovi vyzná lásku, kvůli které prý opustila i svou zemi. Daruje mu velké bohatství, avšak zakáže mu o jejich lásce s kýmkoliv mluvit. Nakonec mu slíbí, že ho navštíví, kdykoliv bude on chtít a nikdo kromě něj ji neuvidí ani neuslyší…. Lanval je však po čase donucen o všem promluvit a porušit tak přísahu, kterou víle dal. Krásná paní se zjeví před celým Artušovým dvorem, zachrání svého milého z pout smrti a odchází. Lanval neschopen snést její ztrátu, naskočí za ni do sedla jejího oře a oba tryskem odjíždějí pryč, prý na divukrásný ostrov Avalon, jak praví bretonská legenda. Claude Lecouteux upozorňuje ve své knize, že je důležité si povšimnout několika věcí. Lanval odpočívá, tedy téměř nebo úplně spí. Poté ho dvě víly dovedou ke stanu krásné paní, který stojí opodál. Jak to, že si ho rytíř před tím nevšiml? Když mu víla poví o své lásce, zmiňuje se o tom, že kvůli němu opustila "jiný svět", tedy svět smrti, nadpřirozena, snů? A nakonec Lanval opouští tento svět na bujarém oři, což s největší pravděpodobností nadneseně vyjadřuje jeho smrt. Krásná víla v této epické básni se velmi podobá Dvojníkovi neboli skandinávské fylgje, tj. strážnému duchovi, zde posazenému do milující role. A jak se ukazuje v mnoha jiných spisech, spatřit své Druhé Já, je předzvěstí blížící se smrti. Autorka umístila Dvojníka do říše snů a nadpřirozena, vše podává formou pohádky. Původ víl je ale dosti složitý a v latinské literatuře jsou tato stvoření označována jako "fantasia", "fantasma", "dea phantastica", "mulier fatata". Všechny tyto výrazy mají vztah ke snům, osudu a nadpřirozenu. A podobných tzv. meluzínských pověstí, kdy se spojuje smrtelník s nadpřirozenou bytostí bychom našli mnoho. Jindy je třeba větší důraz kladen na ochrannou roli víly, která se o svého svěřence stará už od dětství. Fylgja, severská podoba víly, velice často vystupuje ve své zvířecí podobě. Již od 12. a 13. století můžeme sledovat jasný vztah mezi vílou a konkrétním zvířetem, nejčastěji divočákem, laní, jelenem.

 
Děkuji za vaši návštěvu